Bylík Kurkuma mletá

Bez kurkumy by nebylo kari Kurkuma je v našich končinách běžně známá jako koření, především jako součást populární kari. Už mnohem méně se ale ví, odkud se vlastně toto koření bere a že své uplatnění nemá pouze v kuchyni. Seznamte se: Kurkumovník dlouhý Zdrojem kurkumy je tropická rostlina s názvem kurkumovník dlouhý (latinsky Curcuma longa), která je známá také jako indický šafrán nebo žlutý zázvor. Její původní vlastí je oblast jižní až jihovýchodní Asie, v současnosti je však pěstována i na jiných kontinentech, zejména ve Střední a Jižní Americe a v Africe. Kurkumovník spadá do čeledi zázvorníkovitých. Jeho oddenek hnědavé barvy může svých vzhledem někomu připomínat právě zázvor, je totiž zduřelý a článkovaný. Uvnitř je však sytě žlutý až žlutooranžový. Rostlina patří mezi trvalky a dorůstá přibližně do výšky v rozmezí 0,5 až 1,5 metru. Sytě zelené listy jsou dlouze řapíkaté a široce kopinaté, mezi nimi vyrůstá stonek, na jehož konci se nachází půvabné klasovité květenství, které nese žlutavé zbarvení. Plodem jsou třípouzdré tobolky, uvnitř kterých se ukrývají semena s míškem. Kurkuma vyniká nádhernou zlatavou barvou Kurkuma je v kuchyni mezi ostatním kořením nepřehlédnutelná, má totiž opravdu sytou žlutou až žlutooranžovou barvu. Tento zlatavý odstín dokáže propůjčit také připravovaným pokrmům. Kromě toho má charakteristickou jemně nahořklou chuť a pronikavé aroma. Pro své vlastnosti je nedílnou součástí světoznámého kari koření, jehož složení se může odlišovat, ale kurkuma v něm nechybí prakticky nikdy. Pravděpodobně méně známá je skutečnost, že je rovněž součástí oblíbené worcesterské omáčky. Jako koření se zpracovávají oddenky kurkumovníku, které se nejdříve usuší na slunce a posléze se podrtí nebo pomelou na jemný prášek. Kurkuma má dlouhou tradici především v indické, arabské, perské a thajské kuchyni. Prastaré koření se zajímavým využitím V oblastech svého původního výskytu je kurkuma lidmi využívána již velmi dlouho. Ceněná zde byla nejenom jako výtečné koření k dochucení pokrmů, ale byly jí přisuzovány také zdravotní účinky. Kvůli tomu se stala například nedílnou součástí tradiční indické medicíny – ajurvédy. Panovalo mimo jiné přesvědčení, že kromě celkově blahodárného působení na lidský organismus je dokonce první pomoci v případě uštknutí hadem nebo kousnutí jedovatým pavoukem. Po rozšíření kurkumy do jiných částí světa se z ní vyráběl také takzvaný kurkumový papír, který byl jakýmsi předchůdcem lakmusového papírku, což je vlastně acidobazický indikátor. Kurkuma se používá rovněž jako žluté potravinářské barvivo a vyrábí se z ní škrobová moučka zvaná koa, která slouží k zahuštění omáček. Silice obsažené v kurkumě našly své využití v parmumářství. Kurkuma v současnosti Pravděpodobně nejzajímavější složkou kurkumy je polyfenol kurkumin, který si vysloužil pozornost mnoha odborných studií, ty zjišťovaly především jeho možné farmakologické využití. Mimochodem, právě on je příčinou krásné žluté barvy, které koření propůjčuje pokrmům. Oddenek kurkumovníku obsahuje také několik druhů éterických olejů a další látky. Samotná kurkuma má zajímavé spektrum zdravotních benefitů. Je prokázán blahodárný vliv na imunitní systém člověka a působí rovněž jako antioxidant, kdy chrání buňky před tzv. volnými radikály. Přispívá rovněž k normální funkci jater a správné činnost kardiovaskulárního systémů, má příznivý vliv na krevní oběh. Za pozornost stojí fakt, že udržuje normální stav kloubů a kostí, podobně pozitivně působí také na trávení, dýchací a nervový systém. Dokonce se podílí také na zachování normálního stavu pokožky.